Meziválečné období

Politické a hospodářské události

Sociální rozvrstvení a držby majetku se oproti počátku století podstatně nezměnily. Nepatrně se zvýšil počet obyvatel (637 obyvatel z roku 1921 Je dosud rekordem), počet domů přesáhl stovku. Nacházelo se zde, pokud nepočítáme panský statek, pouze l hospodářství s výměrou více než 20 ha, 19 hospodářství od 10 do 20 ha, a konečně 6 hospodářství s výměrou 5-10 ha. Zbytek půdy vlastnili domkaři a živnostníci. Statek si i po roce 1918 podrželi Waldstein-Wartenbergové. Zemědělská půda statku měla výměru cca 120 ha.

Politicky bylo obyvatelstvo rozděleno na členy či přívržence několika politických stran, z nichž ovšem prim hrály po celé meziválečné období strana agrární a lidová. Ke straně agrární se přimykala v obci velmi početná Domovina domkařů a malorolníků. V roce 1919, v prvních volbách, sice zvítězila v obci lidová strana, ale důležité změny v obci se udaly pod vedením členů strany agrární. Ti, v čele s Josefem Chládkem a podporovaní Domovinou, vystoupili s požadavkem na scelování pozemků. Přestože měli zastánci této myšlenky opozici i ve vlastní straně (mluvčím opozice byl F. Dobrovolný), podařilo se jim scelování prosadit. Vyměřovací práce začaly v roce 1922, ale protože bylo nutno řešit velký počet sporů a stížností, mapa místního katastru byla definitivně vyhotovena až v r. 1933.

Pozemková reforma se zpočátku nedotkla ani místního statku, až v roce 1925 zakoupila obec od statku 27 ha pozemků. Tyto byly rozparcelovány a rozděleny mezi drobné rolníky. V roce 1928 zaznamenal statek další menší ztrátu – v rámci reformy byl majitel statku nucen odprodat asi 22 ha půdy; tato výměra byla rozdělena mezi 49 zájemců.

Po provedení hlavních prací na scelování byla na návrh agrárníků v zastupitelstvu schválena další akce – stavba silnice do Klučova, jež měla usnadnit cestu rolníkům, vozícím zemědělské produkty a dobytek do Třebíče na prodej. Stavba silnice byla zahájena r. 1927, ale postup prací byl velmi pomalý, navíc nebylo dosaženo dohody s obcí Klučov o pracech na jejím katastru.

Obecní volby v r. 1927 znamenaly další vítězství pro lidovou stranu; před novým obecním zastupitelstvem stál další z velmi důležitých úkolů – elektrifikace. Tento významný krok v životě obce byl schválen po nezbytných přípravných jednáních v r. 1929. Zároveň byla odsouhlasena půjčka na zakoupení akcií Západomoravských elektráren i na vlastní práce. Od ledna 1930 se začalo s vlastní montáží a 7. února 1930 se v obci poprvé rozsvítila elektrická světla. Práce ovšem ještě pokračovaly po několik týdnů.

Úspěch elektrifikace posílil značně pozici lidové strany, proto v dalších volbách r. 1931 zvítězila s velkou převahou. Starostou se stal Karel Tůma, správce statku, jehož podporovali v zastupitelstvu agrárníci, Domovina a živnostenská strana.

Poslední místní volby před okupací se konaly v r. 1938. Zde došlo k rozkolu v agrární straně; členové této strany kandidovali ve třech různých skupinách. Starostou byl zvolen opět K. Tůma, který kandidoval za skupinu s názvem Členové pro zvelebení obce. Agrární skupiny získaly celkem 8 mandátů z 15, což znamenalo první vítězství agrární strany v obecních volbách, byť znovu s podporou Domoviny. Tento stav však netrval dlouho, protože soustava politických stran se po mnichovském diktátu brzy rozpadla. (O meziválečných volbách viz příloha č. 6)

Mobilizace v září 1938 znamenala odchod 52 mužů z obce do pozic na hranicích. Vraceli se v průběhu října a listopadu, nejmladší přišli zpět v půli prosince.

O nejvýznamnější změně – elektrifikaci – už byla řeč. Zavedení elektřiny znamenalo také vstup elektrických motorů do zemědělské výroby, což byla zajisté převratná změna. Elektrifikace však také například umožnila majetnějším občanům zakoupit si rozhlasové přijímače. Před rokem 1930 byly v obci 2 bateriové přijímače, v roce 1939 už bylo evidováno 17 přijímačů.

Jinou novinkou na vesnici byly osobní automobily. První si zakoupil v r. 1933 řídící učitel Brabec, na jaře 1934 ho následoval správce Tůma. Další motorová vozidla přibyla v r. 1935.

Poměrně brzy, v listopadu 1928 byla do obce zavedena autobusová linka. Autobus firmy Mityska jezdil na trase Hrotovice-Třebíč dvakrát denně v obou směrech.Vzdělání zajišťovala v obci dvoutřídní škola. V průběhu meziválečného období se v obecním zastupitelstvu několikrát objevil návrh na její rozšíření, ovšem k tomuto nikdy nedošlo. V červnu 1939 schválilo zastupitelstvo přistoupení k měšťanské škole ve Valči s tím, že obec bude přispívat na učební pomůcky a nábytek. Do obvodu měšťanské školy ve Valči byla obec definitivně zařazena až v r. 1941.

K rozšiřování vědomostí obyvatel přispívala také obecní knihovna, kterou podle záznamů z konce dvacátých let navštěvovalo v zimních měsících kolem stovky čtenářů.

V oblasti požární, zdravotnické a obranné osvěty pracoval sbor hasičů. Ve třicátých letech se zaměřoval na válečný výcvik a protileteckou obranu. Zdravotnické přednášky zajišťovala hasičská samaritární četa, založená r. 1924.

Jako osvětový spolek byla zaregistrována také už zmiňovaná Domovina domkařů a malorolníků, tato spíše vykazovala znaky politické skupiny. Soustřeďovala se na prosazování zájmů domkařů v obecním zastupitelstvu. V době největší aktivity měla kolem 40 členů.
V roce 1921 byl založen z podnětu řídícího učitele Františka Barboříka kroužek divadelních ochotníků. Do kroužku vstoupila především agrární mládež, domkaři a členové Sokola, kdežto členové a příznivci lidové strany utvořili divadelní kroužek při své organizaci Orel. V obou kroužcích pracovalo celkem asi 60 lidí a dohromady sehrály až osm představení ročně.