Popis znaku a vlajky obce
Znak obce
Ve zlato-modře polceném štítě polcená hrncová přilba s přikryvadly a dvěma rozloženými křídly, vše opačných barev.
Vlajka obce
Modrý list se svislým žlutým žerďovým pruhem širokým jednu třetinu délky listu. Na dělící lince polcená hrncová přilba s přikryvadly a dvěma rozloženými křídly, vše opačných barev. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.
Ikonografie
První zmínka o Dolních Vilémovicích v písemných historických pramenech je činěna v latinsky psané listině vydané v Praze 25. července 1294 Oldřichem z Hradce. Oldřich z Hradce pro případ, že by zemřel bez mužského dědice, odkazuje svůj majetek králi Václavovi II. a to Jindřichův Hradec hrad a město s příslušenstvím. Sobě ponechal plné právo na vyjmenované statky a mezi jinými také v kraji znojemském na hrad Bánov s příslušnými vesnicemi, na Valeč, Vilémovice atd. Nakonec k naplnění jeho listinného závazku vůči králi nedošlo.
V roce 1299 se mu narodil syn a dědic pojmenovaný po otci a otcovském dědovi Oldřich. Páni z Hradce o Valeč a Vilémovice přišli, protože od poloviny 14. století jsou jejich vlastníky páni z Meziříčí. Jan z Meziříčí v roce 1365 postoupil ves Valeč své sestře Markétě provdané z Vildenberka. Zřejmě prostřednictvím odúmrtí připadly tvrz a ves Valeč moravskému markrabímu Joštovi, který v roce 1406 vše daroval Janu Hovorkovi z Hartvíkovic. Když ten byl v roce 1409 zavražděn, spadla jeho pozůstalost opět na markraběte Jošta, který ji přenechal Mikuláši z Mochova.
Jan z Mochova prodal v roce 1437 tvrz a ves Valeč s částí Zárubnic bratrům Ješkovi, Mikuláši a Vaňkovi z Náramče. V roce 1480 získal tvrz a ves Valeč, Vilémovice a holoubecké zboží od Zikmunda a Václava Rájeckých z Mírova Jan z Kunštátu. Pak se stal vlastníkem Vilém z Pernštejna (+ 1521). Jeho syn Jan (+ 1548) postoupil Valeč v roce 1529 Smilovi Osovskému z Doubravice. Na tvrzi ve Valči sídlil v letech 1547 – 1558 Smilův syn Burian. Ten v roce 1558 koupil od Vratislava z Pernštejna Třebíč. Toho syn Smil byl posledním mužským členem rodu a zemřel 13. února 1613. Jeho druhá manželka Kateřina z Valdštejna se v roce 1614 vdala podruhé za Karla staršího ze Žerotína a s ním v roce 1629 opustila pro víru zemi. Třebíč dala do užívání svému bratrovi Adamovi z Valdštejna, nejvyššímu purkrabímu a místodržiteli Království českého (+ 1638). Panství Třebíč nakonec měl v dědičném držení nejstarší z Adamových synů Rudolf (+ 1640) a ten z něj zřídil rodinné svěřenství. Od té doby zde byli Valdštejnové vrchností až do konce patrimoniální správy v roce 1850 a pak držiteli velkostatku do roku 1945. Osudy Dolních Vilémovic byly spojeny s rodem Valdštejnů dlouhých 267 let.
Původně se ves nazývala pouze Vilémovice a pojmenování má nepochybně základ v osobním jménu Vilém a díky koncovce -ice je zřejmé, že jde o jméno tzv. čelední a znamenalo Vilémův, myšleno dvůr. Samotné jméno Vilém je původu německého. V prvotní formě se psalo „Willahelm“ a přibližně znamenalo „helmicí (ochrannou) je má vůle“. Sv. Vilém z Akvitánie je zobrazován jako mnich s přilbou nebo jako benediktinský mnich v hábitu a v brnění pod ním a s vévodskou korunou u nohou, či jako poustevník s vévodským kloboukem. Je patronem zbrojířů.