ROK

1850

1869

1880

1890

1900

1910

1921

1930

1950

1961

1970

1975

1980

1988

1993

1998

POČET OBYVATEL

424

429

501

539

629

626

637

610

474

498

504

480

463

464

440

410

POČET DOMŮ

58

73

83

95

100

106

109

120

116

120

125

127

141

147

150

ROK

1900 – 1905

1905 – 1909

1909 – 1916

1916 – 1919

1919 – 1923

1923 – 1927

1927 – 1931

1931 – 1945

STAROSTOVÉ

Josef Vašíček

Jan Otoupal

Josef Nováček

Václav Valíček

Jindřich Dobrovolný

Josef Chládek

Josef Novotný

Karel Tůma

ROK

1945 – 1946

1946 – 1948

1948 – 1949

1949

1949 – 1950

1950 – 1954

1954 – 1960

1960 – 1964

1964 – 1970

1970 – 1976

1976 – 1985

1985 – 1990

PŘEDSEDOVÉ MNV

Antonín Bouzek

Jaroslav Denemarek

František Valíček

Jiří Šmarda

Viktor Sedláček

Rudolf Hlouch

Rudolf Škoda

Josef Pavlíček

Josef Máca

Karel Cech

Josef Pokorný

Zdeněk Matula

ROK

1990 -2006

STAROSTA

František Bobek

Od roku 1678 měli v držení tento statek Valdštejnové, a to jejich třebíčská větev. Po zdědění vartemberských panství (od r. 1758) se psali jako rod z Valdštejna a Vartemberka či v německé podobě Waldstein – Wartenberg.

ROK

1678 – 1684

1684 – 1702

1702 – 1703

1703 – 1708

1708 – 1713

1713

1713 – 1722

1722 – 1731

1731 – 1748

1748 – 1760

1760 – 1775

1775 – 1777

1777 – 1814

1814 – 1823

1823 – 1832

1832 – 1848

1848 – 1858

1858 – 1867

1867 – 1868

1868 – 1876

1876 – 1903

1903 – 1923

MAJITELÉ

Rudolf F. Augustin

Karel Ferdinand

období sporů

Jan Karel

Karel Arnošt

Jan Václav

František Josef

Jan Josef

František H. Arnošt

František J. Jiří

Emanuel Filibert

Vincenc

Josef Karel

František Adam

Arnošt

Antonín

Kristián

Vincenc

Albert

Jan

Josef Arnošt

Josef Vincenc

V roce 1923 byl valdštejnský pozemkový majetek rozdělen na dvě části. Také poté zůstal statek v Dolních Vilémovicích v držení tohoto rodu, až do r. 1945.

Erb Valdštejnů – původně měli ve štítu modrého lva ve zlatém poli, ale v 16. století přijali štít čtvrcený, v němž se střídali zlatí a modří lvi na polích opač­ných barev. V roce 1621 dostali doprostřed císařského orla, od roku 1758 si při­dávali ještě dva štítky s erbem Vartemberským.

Dopis zemskému místodržitelství v Brně ze dne 13. 10. 1907 se žádostí o povolení k založení hasičského sboru (přesný opis, originál uložen v Okresním archívu v Třebíči).

DOPIS ZEMSKÉMU MÍSTODRŽITELSTVÍ V BRNĚ
VYSOKÉ C. K. MÍSTODRŽITELSTVÍ V BRNĚ!

Poslušně podepsaní Karel Rous, Josef Denemarek a Jaroslav Hubáček zamýšlejí zříditi v obci Dolních Vilímovicích dobrovolný sbor hasičský. Přikládaje v příloze valnou hromadu přijaté a obecním výborem schválené stanovy s tím podotknutím, že pokud se týče zemským řádem ze dne 5. dubna 1873 § 45 dovoleného odznaku, užívati bude sbor stejnokroje a signálů předepsaných českou Ústřední jednotou hasičskou markrabství moravského, které byly vysokým c. k. místodržitelským výnosem ze dne 30. září 1897 čís. 30745 schváleny, jakož i distinkce povolené vysokým c. k. ministerstvem války, vysokým ministerstvem zeměbrany a vysokým ministerstvem vnitra ze dne 2. 12. 1892 čís. 27337. Podepsaní kladou tedy uctivou prosbu. Vysoké c. k. místodržitelství ráčiž spolek tento povoliti a přiložené stanovy dosvědčiti.

V Dolních Vilímovicích, dne 13. 10. 1907

Jan Otoupal – starosta, Josef Caha – radní, Karel Rous, Josef Denemarek, Jaroslav Hubáček, Josef Mezuláníka

OBČANÉ Z DOLNÍCH VILÍMOVIC, KTEŘÍ PADLI NA FRONTÁCH 1. SVĚTOVÉ VÁLKY
JMÉNO

Josef Doležal

Josef Vašíček

Jan Chládek

Josef Čech

Jan Čech

Josef Kočár

Antonín Bula

Alois Vašíček

Josef Janda

Alois Klubal

Jakub Čech

Silvestr Otoupal

Josef Vávra

Antonín Vašíček

NAROZEN

1889

1888

1895

1888

1890

1895

1883

1888

1897

1897

1881

1895

1900

1879

PADL

1914

1914

1915

1915

1915

1915

1916

1916

1917

1917

1918

1918

1918

1918

Dnešní podoba pomníku padlým vznikla v osmdesátých letech spojením pomníku padlým v 1. světové válce a pamětní desky obětem německé okupace

NEZVĚSTNÝMI BYLI PROHLÁŠENI
JMÉNO

František Keller

Josef Sobotka

NAROZEN

1885

1889

NEZVĚSTNÝ

1914

1914

Německá okupace znamenala další oběti z řad místních obyvatel: Jan Kubiš – plukovník in memoriam, nositel tří čs. válečných křížů, francouzského Croix de Guerre, Zlaté hvězdy Čs. vojenského řádu Za svobodu, Hvězdy 1. tř. Čs. vojenského řádu bílého lva za vítězství, Řádu M. R. Štefánika III. tř. a dalších vyznamenám, nar. 24. 6. 1913, padl v boji 18. 6. 1942 v kostele sv. Cyrila a Metoděje v Praze, Resslově ul. Členové rodiny a příbuzní J. Kubiše – František Kubiš, nar. r. 1887, Rudolf Kubiš, 1912, Marie Kubišová, 1912, Jaroslav Kubiš, 1916, Marie Kubišová, 1920, Vlasta Kubišová, 1924, Jitka Kubišová, 1925, Rudolf Právec, 1912, Františka Právcová, 1915 a Jan Lapeš, 1909, byli téhož roku, 24. 10., popraveni v Mauthausenu.

Karel Denemarek, nar. 1913, byl popraven 19. 4. 1944 v Praze na Pankráci pro pomoc parašutistovi F. Pospíšilovi ze skupiny Bivouac. Rodiče Karla Denemarka zahynuli v koncentračních táborech – Antonín, narozený r. 1878, zemřel 27. 4. 1945 v Dachau, jeho žena Marie, nar. r. 1885, zemřela 30. 3. 1945 v Ravensbrucku.

František Svoboda, nar. 23. 9. 1907, zaměstnanec berní správy v Třebíči, člen partyzánské družiny „Hýbeš“ a člen odbojové skupiny „Horácko“, pracoval po osvobození v revolučním národním výboru v Třebíči, tragicky zahynul při plnění svých povinností v Nové Vsi u Třebíče 11. 5. 1945. Byl mu udělen čs. válečný kříž in memoriam.

V roce 1993 byla v budově obecního úřadu otevřena pamětní síň Jana Kubiše a obětí fašistické okupace. Je zde instalovaná stálá expozice, věnovaná všem výše jmenovaným. Přístup do expozice v době úředních hodin na obecním úřadě nebo mimo úřední hodiny po předchozí domluvě.

Strana – seskupení 1923 1927 1931 1938
Strana m %. hl. m % hl. m % m %
Čs. strana lidová 7 46,7 160 8 51,6 154 7 38,6 5 33,4
Republikánská strana zemědělského a malo-rolnického lidu (agrární strana) 4 26,7 83 4 20,8
Domovina domkařů a malorolníků 4 26,6 70 3 17,5 13,3
Živnostensko-obchodnická strana stredostavovská 32 1 8,1 2 20,0
Členové pro zvelebení obce 32
M. – MANDÁTY, HL. – HLASY

Jiné politické strany či seskupení v obecním zastupitelstvu neměly v meziválečném období zastoupení. Členové pro zvelebení obce – místní volební seskupení pro volby v roce 1938; na kandidátce tohoto seskupení byli někteří členové agrární strany, v čele s K. Tůmou.

Domovina domkařů a mlorolníků se v letech 1927 a 1938 sdružila s agrární stranou v koalici.

ARCHIVNÍ PRAMENY

abschrift Grund-Parzellen-Protocoll der Gemeinde Willimowitz Unter (1835), Okresní archív Třebíč (dále OAT), fond Obecní úřad Dolní Vilémovice (dále FODV), č. 23
hlavní účetní knihy obce Dolní Vilémovice za správní roky 1931-42. OAT, FODV, poř. č. 5 – 17
pokladní deníky obce Dolní Vilémovice z let 1916-1945. OAT, FODV,, poř. č. 24 – 26
spolkový katastr. OAT, inv. č. 66
zápisy ze schůzí Kroužku divadelních ochotníků v Dolních Vilémovicích. OAT, fond č. 536
zápisy ze schůzí obecního zastupitelstva (1905 – 1945) a MNV (1945-52) v Dolních Vilémovicích, knihy č. 1 – 3. OAT, FODV
zápisy z valných hromad sboru Svazu dobrovolného hasičstva českoslo­venského v Dolních Vilémovicích. OAT, fond Požární sbory
OSTATNÍ PRAMENY

materiály z archívu OÚ Dolní Vilémovice
pamětní kniha obce Dolní Vilímovice
zpravodaj obce Dolní Vilémovice, ročníky 1977 – 1987
LITERATURA

Amort, Čestmír: Heydrichláda. Praha 1965
Bednář-Černý-Mikulka: Neumlčitelní hrdinové. Třebíč 1991
Bibliografie okresu Třebíč. Připr. ZMM Třebíč, Brno 1986
Dvořáková, Marie: Dolní Vilémovice (strojopis). Soutěžní zápis do celonárodní soutěže kronikářů, 1984
Fišer-Nováčkova-Uhlíř: Třebíč. Dějiny města I. Brno 1978
Hamšík-Pražák: Bomba pro Heydricha. Praha 1964
Hosák-Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II. Praha 1980 Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960. Ostrava 1990 Ivanov, Miroslav: Atentát na Reinharda Heydricha. Praha 1979
Janák, Jan: Třebíč. Dějiny města II. Brno 1981
Koštuřík-Kovárník-Měřínský-Oliva: Pravěk Třebíčská. Brno 1986
Křivý, Karel: Hejtmanství třebíčské. Třebíč 1911
Melichar, Stanislav: Národní školství na Náměšťsku nad Oslavou a Třebíčsku se všeobecným nástinem jednotlivých škol. Třebíč 1926
Melichar, Stanislav: Třebíčský okres. Třebíč 1932
Ondráčková a kolektiv: Třebíč. Příroda Třebíčská. Brno 1980 Památník jubilejních oslav města Třebíče a třebíčského okresu 1335-1935. Třebíč 1935
Retrospektivní lexikon obcí ČSSR 1850-1970 1/2. Praha 1978 Třebíč – město a okres. Brno 1932
Vlastivěda moravská. Místopis. Třebíčský okres. Brno 1906