ROK
1850
1869
1880
1890
1900
1910
1921
1930
1950
1961
1970
1975
1980
1988
1993
1998
POČET OBYVATEL
424
429
501
539
629
626
637
610
474
498
504
480
463
464
440
410
POČET DOMŮ
–
58
73
83
95
100
106
109
120
116
120
125
127
141
147
150
ROK
1900 – 1905
1905 – 1909
1909 – 1916
1916 – 1919
1919 – 1923
1923 – 1927
1927 – 1931
1931 – 1945
STAROSTOVÉ
Josef Vašíček
Jan Otoupal
Josef Nováček
Václav Valíček
Jindřich Dobrovolný
Josef Chládek
Josef Novotný
Karel Tůma
ROK
1945 – 1946
1946 – 1948
1948 – 1949
1949
1949 – 1950
1950 – 1954
1954 – 1960
1960 – 1964
1964 – 1970
1970 – 1976
1976 – 1985
1985 – 1990
PŘEDSEDOVÉ MNV
Antonín Bouzek
Jaroslav Denemarek
František Valíček
Jiří Šmarda
Viktor Sedláček
Rudolf Hlouch
Rudolf Škoda
Josef Pavlíček
Josef Máca
Karel Cech
Josef Pokorný
Zdeněk Matula
ROK
1990 -2006
STAROSTA
František Bobek
Od roku 1678 měli v držení tento statek Valdštejnové, a to jejich třebíčská větev. Po zdědění vartemberských panství (od r. 1758) se psali jako rod z Valdštejna a Vartemberka či v německé podobě Waldstein – Wartenberg.
ROK
1678 – 1684
1684 – 1702
1702 – 1703
1703 – 1708
1708 – 1713
1713
1713 – 1722
1722 – 1731
1731 – 1748
1748 – 1760
1760 – 1775
1775 – 1777
1777 – 1814
1814 – 1823
1823 – 1832
1832 – 1848
1848 – 1858
1858 – 1867
1867 – 1868
1868 – 1876
1876 – 1903
1903 – 1923
MAJITELÉ
Rudolf F. Augustin
Karel Ferdinand
období sporů
Jan Karel
Karel Arnošt
Jan Václav
František Josef
Jan Josef
František H. Arnošt
František J. Jiří
Emanuel Filibert
Vincenc
Josef Karel
František Adam
Arnošt
Antonín
Kristián
Vincenc
Albert
Jan
Josef Arnošt
Josef Vincenc
V roce 1923 byl valdštejnský pozemkový majetek rozdělen na dvě části. Také poté zůstal statek v Dolních Vilémovicích v držení tohoto rodu, až do r. 1945.
Erb Valdštejnů – původně měli ve štítu modrého lva ve zlatém poli, ale v 16. století přijali štít čtvrcený, v němž se střídali zlatí a modří lvi na polích opačných barev. V roce 1621 dostali doprostřed císařského orla, od roku 1758 si přidávali ještě dva štítky s erbem Vartemberským.
Dopis zemskému místodržitelství v Brně ze dne 13. 10. 1907 se žádostí o povolení k založení hasičského sboru (přesný opis, originál uložen v Okresním archívu v Třebíči).
DOPIS ZEMSKÉMU MÍSTODRŽITELSTVÍ V BRNĚ
VYSOKÉ C. K. MÍSTODRŽITELSTVÍ V BRNĚ!
Poslušně podepsaní Karel Rous, Josef Denemarek a Jaroslav Hubáček zamýšlejí zříditi v obci Dolních Vilímovicích dobrovolný sbor hasičský. Přikládaje v příloze valnou hromadu přijaté a obecním výborem schválené stanovy s tím podotknutím, že pokud se týče zemským řádem ze dne 5. dubna 1873 § 45 dovoleného odznaku, užívati bude sbor stejnokroje a signálů předepsaných českou Ústřední jednotou hasičskou markrabství moravského, které byly vysokým c. k. místodržitelským výnosem ze dne 30. září 1897 čís. 30745 schváleny, jakož i distinkce povolené vysokým c. k. ministerstvem války, vysokým ministerstvem zeměbrany a vysokým ministerstvem vnitra ze dne 2. 12. 1892 čís. 27337. Podepsaní kladou tedy uctivou prosbu. Vysoké c. k. místodržitelství ráčiž spolek tento povoliti a přiložené stanovy dosvědčiti.
V Dolních Vilímovicích, dne 13. 10. 1907
Jan Otoupal – starosta, Josef Caha – radní, Karel Rous, Josef Denemarek, Jaroslav Hubáček, Josef Mezuláníka
OBČANÉ Z DOLNÍCH VILÍMOVIC, KTEŘÍ PADLI NA FRONTÁCH 1. SVĚTOVÉ VÁLKY
JMÉNO
Josef Doležal
Josef Vašíček
Jan Chládek
Josef Čech
Jan Čech
Josef Kočár
Antonín Bula
Alois Vašíček
Josef Janda
Alois Klubal
Jakub Čech
Silvestr Otoupal
Josef Vávra
Antonín Vašíček
NAROZEN
1889
1888
1895
1888
1890
1895
1883
1888
1897
1897
1881
1895
1900
1879
PADL
1914
1914
1915
1915
1915
1915
1916
1916
1917
1917
1918
1918
1918
1918
Dnešní podoba pomníku padlým vznikla v osmdesátých letech spojením pomníku padlým v 1. světové válce a pamětní desky obětem německé okupace
NEZVĚSTNÝMI BYLI PROHLÁŠENI
JMÉNO
František Keller
Josef Sobotka
NAROZEN
1885
1889
NEZVĚSTNÝ
1914
1914
Německá okupace znamenala další oběti z řad místních obyvatel: Jan Kubiš – plukovník in memoriam, nositel tří čs. válečných křížů, francouzského Croix de Guerre, Zlaté hvězdy Čs. vojenského řádu Za svobodu, Hvězdy 1. tř. Čs. vojenského řádu bílého lva za vítězství, Řádu M. R. Štefánika III. tř. a dalších vyznamenám, nar. 24. 6. 1913, padl v boji 18. 6. 1942 v kostele sv. Cyrila a Metoděje v Praze, Resslově ul. Členové rodiny a příbuzní J. Kubiše – František Kubiš, nar. r. 1887, Rudolf Kubiš, 1912, Marie Kubišová, 1912, Jaroslav Kubiš, 1916, Marie Kubišová, 1920, Vlasta Kubišová, 1924, Jitka Kubišová, 1925, Rudolf Právec, 1912, Františka Právcová, 1915 a Jan Lapeš, 1909, byli téhož roku, 24. 10., popraveni v Mauthausenu.
Karel Denemarek, nar. 1913, byl popraven 19. 4. 1944 v Praze na Pankráci pro pomoc parašutistovi F. Pospíšilovi ze skupiny Bivouac. Rodiče Karla Denemarka zahynuli v koncentračních táborech – Antonín, narozený r. 1878, zemřel 27. 4. 1945 v Dachau, jeho žena Marie, nar. r. 1885, zemřela 30. 3. 1945 v Ravensbrucku.
František Svoboda, nar. 23. 9. 1907, zaměstnanec berní správy v Třebíči, člen partyzánské družiny „Hýbeš“ a člen odbojové skupiny „Horácko“, pracoval po osvobození v revolučním národním výboru v Třebíči, tragicky zahynul při plnění svých povinností v Nové Vsi u Třebíče 11. 5. 1945. Byl mu udělen čs. válečný kříž in memoriam.
V roce 1993 byla v budově obecního úřadu otevřena pamětní síň Jana Kubiše a obětí fašistické okupace. Je zde instalovaná stálá expozice, věnovaná všem výše jmenovaným. Přístup do expozice v době úředních hodin na obecním úřadě nebo mimo úřední hodiny po předchozí domluvě.
Strana – seskupení | 1923 | 1927 | 1931 | 1938 | ||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Strana | m | %. | hl. | m | % | hl. | m | % | m | % |
Čs. strana lidová | 7 | 46,7 | 160 | 8 | 51,6 | 154 | 7 | 38,6 | 5 | 33,4 |
Republikánská strana zemědělského a malo-rolnického lidu (agrární strana) | 4 | 26,7 | – | – | – | 83 | 4 | 20,8 | – | – |
Domovina domkařů a malorolníků | 4 | 26,6 | – | – | – | 70 | 3 | 17,5 | – | 13,3 |
Živnostensko-obchodnická strana stredostavovská | – | – | – | – | – | 32 | 1 | 8,1 | 2 | 20,0 |
Členové pro zvelebení obce | – | – | – | – | – | – | – | – | 32 | – |
M. – MANDÁTY, HL. – HLASY
Jiné politické strany či seskupení v obecním zastupitelstvu neměly v meziválečném období zastoupení. Členové pro zvelebení obce – místní volební seskupení pro volby v roce 1938; na kandidátce tohoto seskupení byli někteří členové agrární strany, v čele s K. Tůmou.
Domovina domkařů a mlorolníků se v letech 1927 a 1938 sdružila s agrární stranou v koalici.
ARCHIVNÍ PRAMENY
abschrift Grund-Parzellen-Protocoll der Gemeinde Willimowitz Unter (1835), Okresní archív Třebíč (dále OAT), fond Obecní úřad Dolní Vilémovice (dále FODV), č. 23
hlavní účetní knihy obce Dolní Vilémovice za správní roky 1931-42. OAT, FODV, poř. č. 5 – 17
pokladní deníky obce Dolní Vilémovice z let 1916-1945. OAT, FODV,, poř. č. 24 – 26
spolkový katastr. OAT, inv. č. 66
zápisy ze schůzí Kroužku divadelních ochotníků v Dolních Vilémovicích. OAT, fond č. 536
zápisy ze schůzí obecního zastupitelstva (1905 – 1945) a MNV (1945-52) v Dolních Vilémovicích, knihy č. 1 – 3. OAT, FODV
zápisy z valných hromad sboru Svazu dobrovolného hasičstva československého v Dolních Vilémovicích. OAT, fond Požární sbory
OSTATNÍ PRAMENY
materiály z archívu OÚ Dolní Vilémovice
pamětní kniha obce Dolní Vilímovice
zpravodaj obce Dolní Vilémovice, ročníky 1977 – 1987
LITERATURA
Amort, Čestmír: Heydrichláda. Praha 1965
Bednář-Černý-Mikulka: Neumlčitelní hrdinové. Třebíč 1991
Bibliografie okresu Třebíč. Připr. ZMM Třebíč, Brno 1986
Dvořáková, Marie: Dolní Vilémovice (strojopis). Soutěžní zápis do celonárodní soutěže kronikářů, 1984
Fišer-Nováčkova-Uhlíř: Třebíč. Dějiny města I. Brno 1978
Hamšík-Pražák: Bomba pro Heydricha. Praha 1964
Hosák-Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II. Praha 1980 Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960. Ostrava 1990 Ivanov, Miroslav: Atentát na Reinharda Heydricha. Praha 1979
Janák, Jan: Třebíč. Dějiny města II. Brno 1981
Koštuřík-Kovárník-Měřínský-Oliva: Pravěk Třebíčská. Brno 1986
Křivý, Karel: Hejtmanství třebíčské. Třebíč 1911
Melichar, Stanislav: Národní školství na Náměšťsku nad Oslavou a Třebíčsku se všeobecným nástinem jednotlivých škol. Třebíč 1926
Melichar, Stanislav: Třebíčský okres. Třebíč 1932
Ondráčková a kolektiv: Třebíč. Příroda Třebíčská. Brno 1980 Památník jubilejních oslav města Třebíče a třebíčského okresu 1335-1935. Třebíč 1935
Retrospektivní lexikon obcí ČSSR 1850-1970 1/2. Praha 1978 Třebíč – město a okres. Brno 1932
Vlastivěda moravská. Místopis. Třebíčský okres. Brno 1906